Důležitá je motivace
Hned jsem si vzpomněl na jeden otřepaný vtip o exkurzi premiéra Nečase a ministra financí Kalouska po různých státních institucích. Nejdříve navštíví nemocnici a prochází přeplněné, spartánsky vybavené pokoje. „No to víte, děláme co můžeme,“ říká ředitel. „Je to ale těžké, když nemáme dost peněz ani na základní personál. Pomohlo by nám aspoň 200.000,- Kč, abychom nemuseli omezovat péči o víkendech.“ Kalousek kývne na Nečase a povídá: „Dáme jim 20.000,- Kč.“ Nečas přikývne. Pokračují do školy. Stráví tam půlden, a když se s ředitelem v poledne šťourají ve špatně stravitelném jídle ve školní jídelně, ten si postěžuje: „Kdybychom měli tak o 300.000,- Kč víc, tak by tady žáci mohli jíst podstatně lépe.“ Kalousek navrhne Nečasovi 30.000,- Kč. Ten zase přikývne. Nakonec zajedou do vězení. Tam si to projdou, podají ruku svým voličům, a poslechnou si zase ředitele: „No, tak docela to jde, ale kdybychom měli o 500.000,- Kč víc, mohli by mít naši chovanci na svých celá všichni plazmové televize, což by jim pomohlo udržet si kontakt se světem a taky by je to trochu vychovávalo.“ Kalousek se zahledí na Nečase a povídá: „Dáme jim 1.000.000,-, co říkáš?“ „To ses jako zbláznil?“ diví se Nečas, „jak si to jako představuješ?“ „No, podívej se na to prakticky,“ vysvětluje Kalousek, „v takové zaplivané nemocnici ty ani já asi ležet nebudeme a do školy už asi taky chodit nebudeme, ne?“
Je vazba vhodné prostředí pro obviněného zákonodárce?
Je zajímavé, jak se v této věci vzácně potkávají činy opravdového levicového poslance s vtipně vyjádřenými imaginárními představami, které národ má o pravicových politicích. Opomeňme tentokrát, že se pan poslanec Rath nezabývá tím, kde vzít prostředky na to, aby mohl všechny své lidumilné představy zaplatit. Položme si však jinou otázku. Je to vhodné prostředí, kam obviněné tvůrce zákonů posílat? Nenašlo by se lepší?
Tak například nemocnice. Ležel by na přeplněném pokoji s ostatními pacienty, jen by si nemohl odejít, kdy by se mu zachtělo, a návštěvy by měl povolené ve stejném režimu, jako ve vazbě. Možná by potom hřímal o neúnosných podmínkách pacientů a o nutnosti lidštějšího zacházení s nimi. Nebo co takhle domov důchodců? Za trest by posílil počet pečovatelek, o víkendech by vynášel gramofony, převlékal zadělané postele a umýval nepohyblivé spoluobčany. Třeba bychom ho potom slyšeli kázat o náročnosti a nedoceněnosti této práce a o nutnosti věnovat více úsilí zvýšení kvality života našich seniorů. A co takhle dětské domovy? Psychiatrické léčebny? Školy a školky?
Návrh
Proto navrhuji upravit podmínky pro obviněné poslance a senátory, čekatele na rozhodnutí soudu. Místo ve vazebních věznicích budou vyčkávat v jiných vybraných státních institucích s omezením volného pohybu a upraveným režimem návštěv. Pobyt i stravu by si takový poslanec či senátor platil sám. Vyřešil by se tím paradox presumpce neviny a tedy stále plynoucího příjmu na straně jedné a demoralizačního vlivu takové skutečnosti na společnost na straně druhé.
Ale to podstatné je, že by se zvýšila pravděpodobnost, že by naši zákonodárci začali při tvorbě zákonů otáčet hlavu užitečnějším směrem. Tak co, jdete do toho se mnou?