Reklama
 
Blog | Vít Rapčan

Od úterý do úterý (29.1.-5.2.2013)

Minulé úterý v noci přišla obleva. Středa nám celá propršela, abychom se v pátek mohli na zkoušku nadechnout jarního vzduchu. Snad vás to neskolilo tolik, jako mě. Určitě jste sami v posledních dnech zaznamenali spoustu událostí, které vás mohly dostat. Tady je můj výběr... a nedělám si nároky na vyváženost ;o)

Zbavme se nejobtížnějšího tématu hned z kraje (nejobtížnějšího ve smyslu obtěžující, nikoliv obtížný) – prezidentská volba. Jako voliči Karla Schwarzenberga je mi smutno z toho, kolik lidí se s výsledkem volby stále nedokáže vyrovnat. Tím spíše, že bych měl patřit do stejného tábora. Přitom se však cítím být spíše solitérem. Není snad už jakékoliv další ztracené slovo na toto téma zbytečné? Nesnižuje to tak trochu kredit naší volby? Jednou je odvoleno, a jakkoliv se mi nezamlouvají některé prvky zejména 2. kola předvolební kampaně, takový už svět prostě je. Respektuji to. Koneckonců, prezident by měl být soudný realista. Myslím, že bychom si takového po roztomilému snílkovi a Napoleonovi bez armády zasloužili. Žádná idealistická fňukna nám kreditu nepřidá ani doma, a tím méně ve světě. Pan Schwarzenberg udělal fatální chybu, když se nechal vmanévrovat do debaty o dekretech způsobem, který ve finále znamenal rozdíl téměř deseti procent hlasů. Ale tak už to chodí. Dle mého skromného názoru udělají přívrženci pana Schwarzenberga lépe, když prokážou svůj respekt a s hlavou vzhůru prostě přijmou výsledek demokratické volby! Snad nejsme demokraté, jen když se nám výsledek volby líbí! Nebo se chceme snižovat na úroveň těch, na které žehráme?

Děly se však mnohem zajímavější věci. Například onen falešný příslib jara. Jen se přiznejte, kdo z vás se nenadechl čerstvého vzduchu s paprsky popichujícího sluníčka ve tváři a neudělalo se mu při tom dobře po těle! Zdá se, že se z toho zamotala hlava i drážní obsluze a technice, když se nám v rozmezí jednoho týdne dvakrát málem srazily vlaky… Nebo že by za tím stála opět jen senzacechtivost naší provinční žurnalistiky? Další, komu se zatočila hlava, až z toho zabloudil, údajně do Dominikánské republiky, je exposlanec za ČSSD Petr Wolf. Jestlipak ještě chudáček najde cestu do cely, kam podle soudu patří?

Za mimořádně teplého počasí se utkalo 19 tříčlenných družstev ozbrojených sil šesti zemí pod Pradědem v Jeseníkách při už devatenáctém ročníku mezinárodního vojenského víceboje Winter Survival. Neměli to tak snadné, jak se na první pohled může zdát. Jen si to představte, vyrazit na trasu plnou nelehkých úkolů z vyhřáté Ovčárny v úterý dopoledne a vrátit se pod pevnou střechu až ve čtvrtek na oběd… Obzvlášť po celodenním středečním dešti musel být ten druhý nocleh v přírodě v promáčené výbavě opravdu zážitek!

Děti přinesy domů pololetní vysvědčení a potom přišel víkend a Davis Cup. Nic pro kardiaky! Těch sedm hodin, kdy hráli Berdych s Rosolem proti Wawrinkovi s Chiudinellim, mi stoupala teplota nejenom z uhnané chřipky. A co ještě následující den dokázal Tomáš Berdych se Stanem Wawrinkou, to klobouk dolů jak jim oběma, tak jejich fyzioterapeutům a masérům! Takže ve zkratce; celé naší daviscupové výpravě velké DÍKY!

Ani televizní byznys nezůstal ušetřen revoluční tendence uplynulého týdne. Nový televizní kanál, na který jsem se mimochodem velice těšil a hodně si od něj slibuji, zahájil vysílání. Jiný, od kterého jsem si nikdy nic nesliboval, vysílání nečekaně přerušil. A nakonec ještě jiný, kterému je úplně jedno, co si o něm myslím, protože svým projevem neustále přesvědčuje, že co si myslíme se dozvíme právě a jedině z jeho vysílání, oslavil narozeniny dnem otevřených dveří. Budiž. Přeji všem divákům všech televizních kanálů schopnost používat mozek, když už ho máme, a nepodléhat tak snadno elektromagneticko-sonickým vlivům.

Nemohu smlčet další dva velkolepé „objevy“, které spolu zdánlivě nesouvisí. Poukazují však na slabost nesoustředěného lidského hlasu v uragánu politiky, mocenských skupin a médií; dvěma slovy: proti systému. Jedním je skutečnost, že špatně nastavený legislativní rámec podpory fotovoltaiky způsobí trestuhodné mnohamiliardové zatížení rozpočtu republiky, druhým je potom prohlášení Europolu stran monstrózní manipulace fotbalových zápasů na nejvyšší Evropské úrovni. Nuže, společný jmenovatel? (kromě zjevného nehorázného zisku malých zájmových skupin na úkor většiny) Vše tomu už roky nasvědčuje, jedná se totiž o přirozenou tendenci systému, která by se dala vyjádřit lakonickou myšlenkou: „Taky bych to dělal, být na jejich místě a mít tu možnost.“ A důsledek pro ostatní? Zatím nic. Každý o tom „ví“, každý o tom mluví, ale nic to neznamená. Dokud se k tomu nevyjádří „znalec“/“vyšetřovatel“/“oprávněný orgán“, který jinak dosud mlčel po vzoru trojice moudrých opiček z posvátné stáje svatyně Toshogu: „Nevidím zlo, neslyším zlo, nemluvím zlo,“ ani média, ani soud se tím nebudou zabývat. A co to znamená teď, když už se „znalec“ vyjádřil? O nic moc víc. Orgány, které mají sloužit k regulaci společnosti nám před očima slábnou a doslova přestávají plnit svou funkci. Jen ta pomyslná nádoba obyčejného lidského vzteku se kapku po kapce plní, asi jako stoupá hladina moře, když do něj házíte kamínek za kamínkem.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama